Západní Tatry – Západné Tatry – Tatry Zachodnie
Západní Tatry (slovensky Západné Tatry, polsky Tatry Zachodnie) náleží do horského systému Karpat a jsou částí geomorfologického celku slovenských a polských Tater a geomorfologické provincie Západní Karpaty. Rozkládají se na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území slovenského Tatranského národního parku a část na území polského Tatranský národní park. Celkový charakter pohoří Západních Tater je holnatý holnatý, pouze skupina hřbetu Roháče a Giewontu (Polsko) má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá 2248 m, ležící na Slovensku. Výstup na bystrou může být z Podbanského nebo z polské strany od turistické chaty Ornak nebo chaty na Polanie Chocholowskiej.
Polské Tatry Zachodnie
Na fotce vidíme Giewont, Ciemniak, Svinica. Pohled je z výstupu na vrchol Ornak.
Polský název Tatry Zachodnie je populární v polské literatuře až po roce 1868, dříve se jako název používalo Hale Liptowskie, Hale Liptowsko-Orawskie nebo Hale Liptowsko-Nowotarskie.
Pohled na Osobitou meti vrcholy Lučná a Borovec
Západní Tatry jsou součástí jádrového pohoří systému Fatransko-tatranská oblast. Centrum geomorfologického podcelku patří ke krystaliniku Vnitřních Západních Karpat a je tvořena hercynskými žulami a granodiority a z období svrchního devonu až spodního permu. Na jihu území Liptovské Tatry je budována pararulami, svory a migmatizovanými rulami s výskyty amfibolitů z období proterozoika až staršího paleozoika a také ortorulami a migmatity stejného geologického věku. Západní území Sivý vrch a na nejsevernější části Osobitá a Červené vrchy, na styku s flyšovým pásmem je geologicky velmi pestré, objevuje se zde mezozoikum Vnitřních Západních Karpat s výskytyvápenců, slínitých vápenců, slínovců, jílovců a pískovců spodní až střední křídy, dálevápenců, dolomitů, lokálně i břidlic a pískovců středního až svrchního triasu.
Západní Tatry s nejvyšším vrcholem Bystrá
Západní Tatry jsou cca o 400 m menší než Vysoké Tatry. Střední výška vrcholů v hlavním hřebeni se pohybuje od 2000 do 2100 metrů. Hřeben Západních Tater je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru východ – západ s mírným zatočením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsochů oddělenými hlubokými a velmi dlouhými dolinami. Na rozsochách leží mnoho vysokých vrcholů spolu s nejvyšším vrcholem Západních Tater – Bystrou 2248 m.
