Západní Tatry – Tritri

Podbanské – Tichá dolina – Hladké sedlo – Dolina Pięciu Stawów Polskich

Přechod z Podbanskéko přes Tichou dolinu na Závory a Hladké sedlo a dolů do Dolina Pięciu Stawów Polskich na turistickou chatu Schronisko Górskie PTTK w Dolinie Pięciu Stawów Polskich

Tichá dolina se nachází v Západních Tatrách, kterou protéká Tichý potok. Tichá dolina se nachází v horní části Západních Tater směrem východ-západ, jež se postupně stáčí severojižním směrem. Vytváří hranici mezi geomorfologickými částmi Červené vrchy na severu, Liptovské Tatry na západě a Liptovské kopy na východě.

Sedlo Závory a Hladké sedlo na hranisi Slovenaka a Polska

Závory 1876 m je sedlo v západní části Vysokých Tater, které odděluje Liptovské kopy od hlavního vysokotatranského hřebene. Vedou do něj značené chodníky z Podbanského a Tří studánek.

Hladké sedlo 1994 m (polsky Gładka Przełęcz, maďarsky Sima-hágó, německy Glatter Pass) je jedno z nejnižších sedel v hlavním hřebeni Vysokých Tater a nachází se mezi Hladkým štítem a Valentkovou. Svahy od sedla spadají na polské straně do Doliny Pięciu Stawów Polskich a na slovenské do doliny Zadná Tichá (konec Tiché doliny). V roce 1889 vybudovalo Towarzystvo Tatrzańskie cestu z Doliny Pięciu Stawów Polskich přes Hladké sedlo do Tiché doliny.

Poznámka: V současné době je polská část stezky uzavřena, ale viditelná a minimálně využiváná. Oficiální a značená cesta je pouze na slovenské straně. Na sedle Závory a Hladkém sedle je klid od turistického ruchu a určitě tam potkáte kamzíky jak se toulají po svazích.

Dolina Pięciu Stawów Polskich (slovensky dolina Piatich Poľských plies, německy Tal der Polnischen Fünf Seen, maďarsky Lengyel-Öt-tó völgy) – dolina w polskich Tatrach Wysokich

Pohoří Západních Tater

Západní Tatry – Západné Tatry – Tatry Zachodnie

Západní Tatry (slovensky Západné Tatry, polsky Tatry Zachodnie) náleží do horského systému Karpat a jsou částí geomorfologického celku slovenských a polských Tater a geomorfologické provincie Západní Karpaty. Rozkládají se na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území slovenského Tatranského národního parku a část na území polského Tatranský národní park. Celkový charakter pohoří Západních Tater je holnatý holnatý, pouze skupina hřbetu Roháče a Giewontu (Polsko) má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá 2248 m, ležící na Slovensku. Výstup na bystrou může být z Podbanského nebo z polské strany od turistické chaty Ornak nebo chaty na Polanie Chocholowskiej.

Polské Tatry Zachodnie

Na fotce vidíme Giewont, Ciemniak, Svinica. Pohled je z výstupu na vrchol Ornak.

Polský název Tatry Zachodnie je populární v polské literatuře až po roce 1868, dříve se jako název používalo Hale Liptowskie, Hale Liptowsko-Orawskie nebo Hale Liptowsko-Nowotarskie.

Pohled na Osobitou meti vrcholy Lučná a Borovec

Západní Tatry jsou součástí jádrového pohoří systému Fatransko-tatranská oblast. Centrum geomorfologického podcelku patří ke krystaliniku Vnitřních Západních Karpat a je tvořena hercynskými žulami a granodiority a z období svrchního devonu až spodního permu. Na jihu území Liptovské Tatry je budována pararulami, svory a migmatizovanými rulami s výskyty amfibolitů z období proterozoika až staršího paleozoika a také ortorulami a migmatity stejného geologického věku. Západní území Sivý vrch a na nejsevernější části Osobitá a Červené vrchy, na styku s flyšovým pásmem je geologicky velmi pestré, objevuje se zde mezozoikum Vnitřních Západních Karpat s výskytyvápenců, slínitých vápenců, slínovců, jílovců a pískovců spodní až střední křídy, dálevápenců, dolomitů, lokálně i břidlic a pískovců středního až svrchního triasu.

Západní Tatry s nejvyšším vrcholem Bystrá

Západní Tatry jsou cca o 400 m menší než Vysoké Tatry. Střední výška vrcholů v hlavním hřebeni se pohybuje od 2000 do 2100 metrů. Hřeben Západních Tater je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru východ – západ s mírným zatočením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsochů oddělenými hlubokými a velmi dlouhými dolinami. Na rozsochách leží mnoho vysokých vrcholů spolu s nejvyšším vrcholem Západních Tater – Bystrou 2248 m.

Vysoké a Západní Tatry z Bystré

Bystrá je nejvyšší vrchol Západních Tater

Pohled z Bystré na okolí Vysokých Tater a Západních Tater.

Vysoké Tatry od Svinice po Kriváň

Kominiarski Wierch

Jakubina, Ornak a Klín

Vysoké Tatry – Svinica, Kozi Wierch, Lomnický štít, Szpiglasowy Wierch, Rysy

Grúň – Malá Bystrá, Kominiarski Wierch, Roháče, Klín

Velká Kamienistá, Smrečiny, Polská Tomanová a Vysoké Tatry

Bystré plesa Zapadní Tatry a Roháče, Baranec, Baníkov

Pyšné sedlo, Velká Kamenistá, Temniak, Svinica

Panoráma z Bystré na okolní hory a doliny

Pohled z Bystré v Zapadních Tatrách

Panoráma z Bystré 2 na okolní hory a doliny

Na jižním úpatí vrcholu Bystrá leží v ledovcových karech dvě Bystré plesa a níže je situované pleso Anitino očko.

Bystrá nejvyšší vrchol Západních Tater

Bystrá 2248 m je nejvyšším vrcholem Západních Tater

Nejvyšší vrchol Západních Tater se nachází na Slovensku – Bystrá leží mimo hlavní tatranský hřeben v jižním rozsochu vrcholu Blyšť. Podobně jak další dva nejvyšší vrcholy Západních Tater – Jakubiná 2194 m a Baranec 2184 m, jenž rovněž leží v bočních rozsochách Západních Tater vrcholů Hrubý vrch a Plačlivá. Bramborovou má vrchol Západních Tater – Baníkov 2178 m, který leží na hlavním hřebeni Západních Tater.

Bystrá nejvyšší vrchol Západních Tater

Pohled na Bystrou (vlevo, vpravo je Klín / Starobocianski Wierch 2176 m – polsky) ze severu z vrcholu Ornak 1854 m.

Bystrá – Západní Tatry

Výstup na Bystrou z obce Kiry (Polsko), kde můžete zaparkovat. Cesta pak vede k turistické chatě Schronisko na Hali Ornak a po žluté značce na Ivaniacký průsmyk. Pak dále po zelené na vrchol Ornak, Sivý průsmyk a Liliovy Karb. Dále po červené na Bystré sedlo pod Bystrou.

Bystré sedlo pod Blyštěm a Bystrou – Západní Tatry

Dolina Pyszniańska a za ní dolina Kościeliska

Pohled z Blyště na směr výstupu přes Dolinu Pyszniańskou a za ní dolinu Kościeliska a Kiry.

Pohled z Doliny Pyszniańské na Klín a Pyšné sedlo 1788 m.

Kamzíci a jehňata v Zapadních Tatrách

Kamzíci a jehňata v na hřebeni Blyšť pod Bystrou

Blyšť je hora v Západních Tatrách na slovensko-polské hranici. Nachází se v hlavním hřebeni mezi vrcholy Klin na západě a Veľká Kamenistá na východě.

Fotky kamziků a jehňat v Zapadních Tatrách

Kamzík a jehně na hřbetu nad Pyšným sedlem.

Kamzik a jehně v Zapadních Tatrách pod Bystrou

Kamzíci jdou na Blyšť, za svým stádem…

Video s kamzíky v Tatrách

Kamzik v Zapadních Tatrách pod Blyštěm

Kam deš Pepo? Nechoď tam! Pepo nechoď tam!! Pepo pojď zpátky.

Kamzik a jehně pod Bystrou v Zapadních Tatrách

Hele malý, dívej co tu leze. Co to je? To je ale škarede.

Kamzík v Tatrách

Video s kamzíky

Mapa okolí pod Bystrou

Bystrá

Kasprowy Wierch

Kasprov vrch

Kasprov vrch (v polském jazyce Kasprowy Wierch) je horský vrchol o výšce 1987 m v Západních Tatrách na hranici Slovenska a Polska. Kasprov vrch je díky lanovce snadno dostupný z Kuźnic a patří tak k nejnavštěvovanějším v Tatrách. V okolí vrcholu se nachází kromě meteorologické stanice i bar a restaurace a vede zde křizovatka turistických stezek spojující Vysoké Tatry a Západní Tatry. V oblasti vrcholu se najdete botanicky zajimavé lokality s endemickými rostlinami.

Giewont

Wielki Giewont nejnavštěvovanější tatranský vrchol s největším vrcholovým křížem

Giewont je horský masiv v polských Západních Tatrách dlouhý 2,7 km. Jeho hlavní vrchol Wielki Giewont má nadmořskou výšku 1895 m a je nejvyšším vrcholem v polské části pohoří. Kromě Wielkého Giewontu jsou součástí masivu i méně výrazné vrcholy Mały Giewont 1728 m a Długi Giewont 1867 m. Vrchol Giewont je pro svou typickou siluetu považován za jeden ze symbolů Polska, díky čemuž někdy bývá přirovnáván k slovenskému Kriváni. Vrch je oblíbeným turistickým cílem.

Wielki Giewont

Největší vrcholový kříž

Mały Giewont

Pohled na Giewont

Jarní výstup na Giewont

Další fotky Tater z výstupu na Giewotn

Mapa Giewont – Na Giewont se dostanete z Zakopanego směrem na Kuźnice (asfaltová cesta) odkud vede modře značená stezka se stoupáním 960 m, vzdálenost 7.25 km, čas 3:15 hod.

Kondratová kopa

Kondratová kopa polsky Kopa Kondracka 2005 m n. m.

Kondratova kopa je hora v Západních Tatrách v části Červené vrchy na slovensko-polské státní hranici. Kondratová kopa nachází se v hlavním hřebeni mezi Malolučniakem a Suchou kopou, která je oddělena Sedlem pod Kondratovou. Na sever se nachází vrchol Giewont 1905 m. Kondratova kopa se vypíná nad třemi dolinami: Dolinou Małej Łąki, Dolinou Bystrej a Tichou dolinou.

Dolina Kondratova

Vysoké Tatry – Tichá dolina

Kasprov vrch, Svinica

Sedlo pod Kondratovou

Hala Kondratowa schronisko PTTK

Giewont

Galerie fotek Západnávh a Vysokých Tater