Temnosmrečinská dolina

Temnosmrečinská dolina a plesa

Temnosmrečinská dolina, polsky Dolina Ciemnosmreczyńska, maďarsky Szmrecsini-völgy je dolina ve Vysokých Tatrách, která odbočuje z Koprové doliny směrem na východ. K Temnosmrečinské dolině ved oficiální turistický chodník z Podbanského, nebo z Popradského plesa přes Vyšné Koprovské sedlo. Vstup do Temnosmrečinské doliny stráží nádherný Vajanského vodopád spadající ze skalního prahu. Turistický chodník končí u Nižného Temnosmrečianského plesa, kde je překrasný výhled na pleso a okolní hřebeny a štíty jak Koprový štít, Čubrina, Szpiglasowy Wierch. V údolí je ještě Vyšné Temnosmrečianske pleso, které je uptostřed Temnosmrečinské doliny. Je to takový malý ráj uvnitř Vysokých Tater a najdete zde klid od turistů protože je to daleko.

Temnosmrečinské plesa

Nižného Temnosmrečianské pleso

Koprovy stit z Temnosmrecinske doliny DSC0407

Dolne Temnosmrecinske pleso DSC0241

Dolne Temnosmrecinske pleso Vysoke Tatry DSC0266

Dolne Temvosmrecinske pleso DSC0267

Hruby vrch a hrbet uprostred spicka Krivan DSC0273

Temnosmrecinska dolina a Horne Temnosmrecinske pleso DSC0304

Vyšné Temnosmrečianské pleso

Horni Temnosmrecinske pleso DSC0352

Temnosmrecinska dolina Vysoke Tatry DSC0307

Horne Temnosmrecinske pleso DSC0308

Pasouci se kamzik v Temnosmrecinske doline DSC0329

Stezka do Temnosmrecinske doliny DSC0330

Skaly v Tatrach DSC0331

Temnosmrečinská dolina je jedna z nejkrásnějších tatranských dolin, která je pokračováním Kôprovské doliny. Dolina je ohraničena masívy Prostredného chrbátu a hlavního hřebene Vysokých Tater s vrcholy Čierna lávka, Hrubý štít (polsky Szpiglasowy Wierch) a Čubrina. Na konci doliny se vypiná Kôprovský štít.

Pod Wrotami Chalbinskiego DSC0332

Prechod mezi Hornim a Dolnom Temnosrecinskim plesem DSC0333

Skaly DSC0347

Horni Temnosmrecinske pleso DSC0352

Horni Temnosmrecinske pleso DSC0357

Temnosmrecinska dolina DSC0371

Temnosmrecinska dolina a Nizne Temnosmrecinske pleso DSC0372

Temnosmrecinska dolina DSC0374

Hruby stit DSC0379

Tatry DSC0380

Temnosmrecinska dolina Cubrina Koprovy stit DSC0398

Temnosmrecinske pleso DSC0399

Szpiglasowy wierch DSC0400

Temnosmrecinska dolina Tatry DSC0401

Temnosmrecinska dolina DSC0370

Pleso DSC0403

Szpiglasowy Wierch DSC0405

Koprovy stit z Temnosmrecinske doliny DSC0407

Temne Smreciny Zadna Garajova kopa DSC0409

Tatry DSC0410

Mapa Temnosmrečianské doliny

Do Temnosmrečinské doliny vede z polské strany neoficiální trasa z sedla Wrota Chałubińskiego slovensky Vráta Chalubinského nebo Chalubinského brána. Úzké sedlo 2022 m přístupné od Morského oka nebo z doliny Pěti polských ples přes Szpiglasowe sedlo.

Most v Tatrach DSC0411

Szpiglasowy wierch DSC0413

Nizne Temnosmrecinske pleso DSC0376

Horni Temnosmrecinske pleso DSC0358

Svišť v Tatrách

Svišť horský ve Vysokých Tatrách

Svišť horský, slovensky svišť vrchovský, polsky świstak, vědecké jméno Marmota marmota patří podobně jako sysel obecný k hlodavcům z čeledi veverkovitých, od kterých se odlišuje podzemní způsob života. Sviště můžete potkat v nadmořských výškách od 1600 do 2350 m. Svišť žije na kamenito-travnatých stanovištích s velkým rozhledem. Kolonie svišťů maní 10 až 15 členů, v nichž žijí samice a odrostlejší mláďata, starší samci žijí samotářsky. Sviště žijí přirozeně pouze ve Vysokých Tatrách a Nízkých Tatrách, kde sice v minulosti vyhynuli, ale byli v druhé polovině 19. století opět vysazeni.

Svistova skala DSC0310

Svist DSC0315

Svist Tatry DSC0316 kopie

Svistova skala DSC0317

Svistova hlidka DSC0318

Svisti kamen DSC0319

Svistova vyhlidka DSC0322

Svist v Tatrach DSC0323

Svist v Tatrach  detail DSC0323

SVIST DSC0325

Svist DSC0326

Svist DSC0327

Svist na skale kouka na turistu DSC0328

Skaly v Tatrach DSC0331

Pod Wrotami Chalbinskiego DSC0332

Skaly v Tatrach DSC0331

Svišť horský v Nizkých Tatrách

Skaly DSC0347

Himálajští svišti

Svišť a mrkev

Wrota Chałubińskiego

Wrota Chałubińskiego – Tatry Wysokie

Polsky Wrota Chałubińskiego, kdysi Zawracik (slovensky Vráta Chalubinského nebo také Chalubinského brána) – uzké sedlo ve výšce 2022 m na hlavní hřebeni Vysokých Tater mezi Kopou nad Wrotami a Szpiglasowym Wierchem nebo Chalubinského vráta jsou mezi Hrubým štítem a Temnosmrečinskou věží. V minulosti tudy vedl značený přechod mezi Temnosmrečinskou dolinou a Dolinou Morskiego Oka. Chodník byl v roce 1958 zrušen, z důvodů zabránit přechodům z Polska na Slovensko a obráceně. Z polské strany Vysokých Tater do Chalubinského vrat chodník vede dosud.

Koprovy Vrch a Wrota Chalbunskigo DSC0277

Wrota Chalbinskiego Tatry Wysokie DSC0300

Mnich Vysoke Tatry DSC0302

Dolina za Mnichem z Wrot Chalbinskiego DSC0303

Temnosmrecinska dolina a Horne Temnosmrecinske pleso DSC0304

Dolina za Mnichem DSC0305

cesta na Szpiglasowy Wierch z Morskiego Oka DSC0306

Pasouci se kamzik v Temnosmrecinske doline DSC0329

Stezka do Temnosmrecinske doliny DSC0330

Skaly v Tatrach DSC0331

Pod Wrotami Chalbinskiego DSC0332

Skaly DSC0347

Wrota Chalbinskigo DSC0224

Rysy - Vysoka - Mangusovsky stitDSC0234

Východná Vysoká turistům přístupný vrchol

Výstup na Východnou Vysokou z Tatranské Polianky

Gerlach Velicka dolina Vysoke Tatry DSC0421

Východná Vysoká 2429 m je jeden z mála turisticky přístupný vrchol na hlavním hřebeni Vysokých Tater s nádherným kruhovým rozhledem na nejvyšší tatranské vrcholy. Směrem na západ je hřeben součástí hlavního hřebene Vysokých Tater a spadá do sedla Poľský hrebeň, na který vede žlutá turistická cesta. Na sever je součástí hlavního hřebene Vysokých Tater a směřuje dolů do sedla Prielom. Jihovýchodním směrem začíná hřebenem a rozsocha Slavkovského štítu.

Tatranska Polanka pod Geglachovskym vyrcholem Vysoke Tatry DSC0414

Sliezsky dom pod Gerlachovskym stitom ve Velicke doline Vysoke Tatry DSC0424

Sliezsky dom nad Velickym plesom ve Velicke doline DSC0431

Rozcestnik u Sliezskeho domu ve Velicke doline pod Velickym vodopadem Vysoke Tatry DSC0425

Gerlach Velicka dolina Vysoke Tatry DSC0421

Výstup na vrchol Vychodní vysoké
Nejkrásnější výstup je z Lysé Poľany na hranicích Slovenska s Polskem po modré turistické značce přes Bielovodskou dolinou, která je nejdelší dolinou na severní straně pohoří a je jedinou dolinou alpského typu v Tatrách. Ze záčatku se jedná o příjemnou lesní cestu, ale v závěru doliny trasa pokračuje strmými výstupy až do sedla Poľský hrebeň a odtud vede trasy na vrchol. Ze sedla Poľský hrebeň je možné pokračovat Velickou dolinou k horskému hotelu Sliezský dom, nebo můžete přes sedlo Prielom dojít ke Zbojnické chatě a dále po modré až na Hrebienok.

Bielovodska dolina Mlynar Ganok Rysy Vysoka DSC0485

Cesta na Polsky hreben od Sliezskeho domu DSC0448

Gerlachovsky stit 2655 m Vysoke Tatry DSC0509

Gerlachovsky stit Gerlach 2655 m Vysoke Tatry DSC0459

Gulaty kopec ve Velicke doline Vysoke tatry DSC0434

Ladovy stit Lomnicky stit Velka studena dolina Vysoke Tary DSC0494

Pod Vychodnou vysokou Vysoke Tatry DSC0478

Polsky hreben a Gerlachovsky stit DSC0465

Sliezsky dom a Velicke pleso Velicka dolina DSC0436

Svistovy stit Diva Veza Svistovy chrbat DSC0491

Tura na Vychodnou Vysokou Vysoke Tatry DSC0467

Velicky vodopad na Velickom potoce ve Velicke doline Vysoke Tatry DSC0427

Velka studena dolina Zbojnicka chata DSC0516

Vychodna Vysoka 2429 m DSC0514

Vysoka a Rysy Vysoke Tatry DSC0500

Zbojnické plesa

Hrubý štít – Szpiglasowy Wierch – Vysoké Tatry

Hrubý štít polsky Szpiglasowy Wierch

Hruby stit DSC0227

Hrubý štít výška 2172 m

Hruby Stit DSC0229

Hruby stit DSC0232

Szpiglasowy Wierch DSC0235

Dolina Pieciu Stawow Polskich DSC0240

Dolne Temnosmrecinske pleso DSC0241
Hrubý štít je vrchol v západní části hlavního hřebene Vysokých Tater na hranici Polska a Slovenska a je od západu čtvrtým významným vrcholem na hřebeni od Svinici 2301 m, Valentkové 2156 m a Hladkém štítu 2065 m. Na východě je Hrubý štít oddělen od pokračování hřebene sedlem Wyżnie Szpiglasowe Wrótka, zubatý hřeben se pak stoupá k vrcholu Čubriny 2376 m. Z vrcholu Hrubého štítu směrem k severovýchodu do Polska vybíhá postranní hřeben Miedzianeho 2233 m, který je oddělen sedlem Szpiglasowa Przełęcz slovensky Szpiglasové sedlo 2110 m.

Krivan DSC0237

Koprovy stit DSC0236

Rysy - Vysoka - Mangusovsky stitDSC0234

Szpiglasowe siodlo DSC0231

Koprovy stit DSC0220

Hrubý štít je zastíněn vysokými štíty v pokračování hřebene směrem na východ Čubrina, Mengusovské štíty, Kôprovský štít, proto nepůsobí jako dominující vrchol, ale oproti tomu je výborným rozhledovým místem pro tuto část Vysokých Tater a je přístupný po celý rok!

Hruby stit - Szpiglasowy Wierch DSC0218

Kamzik - Kozica nad Pieci Stawami DSC0127

Swinica Valentkowy Wierch DSC0213

Svinica Zawrat Kozi Granaty Orla Perc DSC0122

Orla Perc - Swinica - Zawrat - Maly Kozi Wierch DSC0216

Kozi Wierch - Granaty DSC0226

Výstup na Hrubý štít

výstup je možný po dvou trasách z polské strany a obě trasy procházejí nejkrásnějšími místy polských Vysokých Tater.
Výstup údolím pięciu stawów polskich po modré značce a uprostřed údolí na třetím rozcestí vlevo nad pleso po žluté značce. Trasa stoupá po severních úbočích Hrubého štítu přes suťová pole pod sedlo, kde je třeba překonat krátký úsek jištěný řetězy. Pod tímto místem mohou ležet i v létě sněhová pole a led. Ze sedla Szpiglasowa Przełęcz krátkým pohodlným výstupem na vlastní vrchol.
Výstup od Morskiego Oka stoupáme po žluté značce do sedla Szpiglasowa Przełęcz. Tato cesta je dobrá pro sestup a osvětlení protějších hor. Je zde tzv. Gerlachowská vyhlídka, jediné místo s výhledem na Gerlachovský štít. Trasa vede po upraveném pohodlném chodníku kolem několika malých ples, s krásnými výhledy na Morskie Oko, Rysy a Mengusovské štíty. Ze sedla Szpiglasowa Przełęcz je krátký výstup na vrchol.

Dolina Pieciu Stawow Polskich Kozice DSC0207

Kozi Wierch DSC0217

Stit Svinica Swinica DSC0202

Hladky vrch DSC0203

Hruby stit Szpiglasowy Wierch DSC0099

Z vrcholu Hrubého štítu je nádherný kruhový rozhled


Popis panoráma na videu
Kruhové panoráma z vrcholu Hrubého štítu na videu jsou od počátku je údolí Tichá dolina, za níž jsou Liptovské hole a v pozadí Roháče, vpozadí pak první vrchol Svinice, rozcestí Zawrat, Kozi Wierch, rozcestí Krzyzne, hřbet Miedziane, v dáli Havran a Ždiarská vidla, špičatá pyramida Kolového štítu, výrazný mohutný dvouvrchol Ľadového štítu a Malého Ľadového štítu, dva vrcholy se zubem mezi nimi Pyšný štít a Lomnický štít, dále Javorový štít, Východná Vysoká a Bradavica, Nižné Rysy, Rysy, Vysoká, zubatý dvojvrchol Mengusovského štítu a Čubriny, výrazný vrchol Kôprovského štítu 2363 m s dlouhým hřebenem, za kterým vyčnívá zubatý hřeben Hrubého vrchu, vrcholky Štrbského štítu a hřeben Solisek, za hřebenem Hrubého štítu špička Kriváně, konec.

Kamzik – Rupicapra rupicapra – Kozica tatrzańska

Kamzík horský tatranský Rupicapra rupicapra tatrica – Kozica tatrzańska – Kamzík vrchovský tatranský

Kamzík horský tatranský je endemický poddruh kamzíka horského, který žije pouze na území Vysokých Tater (Slovensko, Polsko) a Nízkých Tater a je součástí loga obou národních parků na území Vysokých Tater.

Kamzik Vysoke Tatry Dolina Peti Polskych Stavu DSC0163

Kamzík horský tatranský – Kozica tatrzańska

Kamzík žije ve všech částech pohoří Tater: Západní Tatry (Slovensko a Polsko), Východní Tatry a Belianské Tatry a je nejsevernější populací kamzíků. Pro obavy z přežití kamzíků ve svém původním pohoří Vysokých Tater, byl kamzík horský tatranský v letech 1969 – 1976 uměle zaveden i do Nízkých Tater, kde během několika let bylo přemístěno 30 kamziků a současná populace představuje kolem 100 jedinců. Vzhledem k tomu, že tento poddruh v Nízkých Tatrách ještě v mladších čtvrtohorách prokazatelně žil, jednalo se vlastně o reintrodukci.

Aktuální populace horských kamzíků ve Vysokých Tatrách se daří dobře. Potvrdilo to sčítání z roku 2014. Na slovenské straně se pohybuje víc jak 1000 kamziků a v Polsku je dalších skoro 400 kamziků. Nejpočetnější stáda kamziků se pasou v Belianských Tatrách.

Ahoj jsem Jehne Kamzika tvuj Horsky vudce na ceste po Tatrach DSC0177

Dolina Pieciu Stawow Polskich Kozice DSC0207

Doprovod Kamzika na turisticke stezce na vrchol Szpiglasowy Wierch ve Vysokych Tatrach DSC0188

Horska koza Kamzik Tatrakoza DSC0153

Jehne Kamzika v Polskych Tatrach Wysokich DSC0168

Jehne Kamzika ve Vysokych Tatrach na turisticke ceste DSC0181

Kamzici hlidka v Tatrach DSC0161

Kamzici na ceste na Szpiglasowy Wierch DSC0147

Kamzici teren si Kamzici hlidaji DSC0159

Kamzik - Kozica nad Pieci Stawami DSC0127

Kamzik DSC0149

Kamzik duch hor Te vidi DSC0158

Kamzik Horsky Vudce ve Vysokych Tatrach DSC0183

Kamzik je zvedavy a pozorny DSC0156

Kamzik krmi se na turisticke stezce DSC0179

Kamzik na odpocinku Vysoke Tatry DSC0151

Kamzik na turisticje stezce v Tatrach DSC0171

Kamzik pod Hladkym sedlem DSC0071

Kamzik Te vidi ikdyz se nediva DSC0157

Kamzik turisticky pruvodce v Tatrach a zadarmo DSC0187

Kamzik Vedouci vypravy na turisticke stezce v Tatrach DSC0185

Kamzik Vysoke Tatry Dolina Peti Polskych Stavu DSC0163

Kamzik Vysoke Tatry DSC0148

Kamzik znak Vysokych Tater DSC0151

Koza Gorska Tatry Wysokie DSC0147

Kozica Rupicapra rupicapra tatrica symbol Tatrzanskiego Parku Narodowego DSC0197

Kozica symbol Tatr DSC0192

Kozica tatrzańska Rupicapra rupicapra DSC0196

Kozica żywy symbol Tatr DSC0193

Kozica zywy symbol Tatr DSC0194 2

Kozica zywy symbol Tatr DSC0194

Maly Kamzik Horskym Vudcem ve Vysokych Tatrach DSC0182

Maly Kamzik Kamzice Jehne v Tatrach DSC0164

Mlade Kamzika v Tatrach DSC0167

Mlady horsky vudce Jehne KamzikaTatrakoza DSC0184

Nekrmte Kamziky ve Vysokych Tatrach DSC0178

Neviditelny Kamzik v Tatrach DSC0154

Odpocivajici Kamzik v Tatrach DSC0155

Pruvodce Kamzik ceka na sve pratele z hor DSC0186

Rodina Kamziku se tremi Jehnaty Kamzika ve Vysokych Tatrach DSC0176

Setkani s kamzikem ve Vysokych Tatrach DSC0169

Setkani s Malym Kamzikem Kolouskem Jehnetem DSC0166

Tatra koza Kamzik Kozica DSC0174

Tatransky Kamzik DSC0150
Kamzik nad Peti Stavy DSC0124

Kamzik nad Dolinou Peti Polskych Stavu DSC0123

Kamzici na grani nad dolinou Peti polskych ples DSC0206

Kamzici na ranni pastve DSC0204

Kamzici ve Vysokych Tatrach DSC0209

Dolina Pieciu Stawow Polskich Kozice DSC0207

V českých horách se kamzík vyskytuje v Jeseníkách a Lužických horách. Do Lužických hor se kamzík dostal koncem 19. století, kde kamzíka dovezl z Rakouska a choval v oboře hrabě Kinský. Po rozpadu obory se kamzíci dostali do volné přírody, kde došlo k jejich aklimatizaci. Výskyt kamzíka je v Lužických horách bez přerušení více jak 100 let. Kamzíci utvořili několik oddělených hord a vyskytují se v celé hlavní části pohoří od Studence až po Jitravské sedlo. Občasný výskyt kamzíka je zaznamenán i v okolí Ještědu a na druhé části v okrajových pásmech NP České Švýcarsko, na které Lužické hory plynule navazují. Kamzící se vyskytují se především ve vyšších partiích hor nad 1000 m, ale v zimních měsících je můžeme potkat i u níže položených krmelců. Do Jeseníků byli kamzíci dovezeni v roce 1913 z Alp, koncem 20. století populace kamziků v Jeseníkách dosahovala až 800 jedinců, v současnosti je to podle vedení Správy CHKO Jeseníky něco přes 100 jedinců. Kamzík se často stává obětí chamtivých lovců a myslivců a prakticky jsou na hranici vyhubení.

Petice Za záchranu jesenických kamzíků POMOZTE KAMZIKŮM!!!

Odkazy na informace o Kamzicích
Kamzík vrchovský tatranský
Kamzík vrchovský tatranský
Kozica tatrzańska
Jesenné sčítanie kamzíkov

Dolina Pięciu Stawów Polskich

Dolina Pięciu Stawów Polskich (slovensky dolina Piatich poľských plies, niemecky Tal der Polnischen Fünf Seen, madarsky Lengyel-Öt-tó völgy, česky dolina Pěti polských ples) je dolina w polských Vysokých Tatrách polsky Tatrach Wysokich

Dolina Pieciu Stawow Polskich DSC0075 Dolina Pięciu Stawów Polskich z Hladkého sedla.

Dolina Pięciu Stawów Polskich je vysokohorská, poledovcová dolina nachazející se na teritoriu Tatrzańskiego Parku Narodowego, ve výšce od 1625 do 1900 m. Krajinu doliny tvoří žulové vrcholy Vysokých Tater, rozsáhlé plochy tráv a kosodřeviny, roztroušé velké kusy balvanů, suťových svahů, třpytivý povrchy ples. Ledovec vyřezzal v dolině rozsáhlé údolí ve tvaru půlměsíce s vrcholy směřujícími severozápad (pod Svinicou) a severovýchod (pod Svistovou Čubou). V údolí se nachází několik ledovcových ples o celkové rozloze 61 ha. Největší z nich je Velký stav polský (polsky Wielki Staw Polski) se nachází v nadmořské výšce 1665 m o ploše 31,14 ha a hloubce 79,3 m. Další plesa jsou: Zadní stav polský (polsky Zadni Staw Polski), Černý stav polský (Czarny Staw Polski), Malý stav polský (Mały Staw Polski), Přední stav polský (Przedni Staw Polski) a Volské kok (Wole Oko). Poslední pleso je přechodné a menší než ostatní, proto jméno údolí bere v úvahu pouze 5 největších ples.

Zawrat - Kozi Wierch DSC0079

Kozia przelecz - Kozi Wierch - Orla Perc DSC0097

Orla perc DSC0087

Orla Perc - Zawrat - Zamarla Turnia - Kozi Wierch DSC0085

Kapky deste DSC0098

Hruby stit Szpiglasowy Wierch DSC0099

Dolina Pieciu Stawow Polskich DSC0075

Hladke sedlo DSC0074

Dolina Pieciu Stawow Polskich Kozice DSC0207

Hladky vrch DSC0203

Hruby stit - Szpiglasowy Wierch DSC0218

Kamzici na grani nad dolinou Peti polskych ples DSC0206

Kamzici na ranni pastve DSC0204

Kamzici nad Dolinou Peti Polskych Ples DSC0210

Kamzici v polskych Vysokych Tatrach DSC0208

Kamzici ve Vysokych Tatrach DSC0209

Kamzik - Kozica nad Pieci Stawami DSC0127

Kamzik DSC0211

Kamzik nad Dolinou Peti Polskych Stavu DSC0123

Kamzik nad Peti Stavy DSC0124

Kozi Wierch - Granaty DSC0226

Kozi Wierch DSC0201

Kozi Wierch DSC0217

Orla Perc - Swinica - Zawrat - Maly Kozi Wierch DSC0216

Schronisko w Dolinie Pieciu Stawow Polskich DSC0239

Stit Svinica Swinica DSC0202

Svinica - Valentkovy - Vysoke Tatry DSC0215

Svinica Zawrat Kozi Granaty Orla Perc DSC0122

Swinica Tatry Wysokie DSC0212

Swinica Valentkowy Wierch DSC0213

Podbanské – Tichá dolina – Hladké sedlo – Dolina Pięciu Stawów Polskich

Přechod z Podbanskéko přes Tichou dolinu na Závory a Hladké sedlo a dolů do Dolina Pięciu Stawów Polskich na turistickou chatu Schronisko Górskie PTTK w Dolinie Pięciu Stawów Polskich

Tichá Dolina
Tichá Dolina

Tichá dolina se nachází v Západních Tatrách, kterou protéká Tichý potok. Tichá dolina se nachází v horní části Západních Tater směrem východ-západ, jež se postupně stáčí severojižním směrem. Vytváří hranici mezi geomorfologickými částmi Červené vrchy na severu, Liptovské Tatry na západě a Liptovské kopy na východě.

Hotel Podbanske DSC0004

Kasprowy Wierch - Liliowe - Swinica DSC0038

Krivan Podbanske pred Tichou DSC0003

Liptowski Koszar pod Kasprowym Wierchem DSC0043

Most pres Tichy potok v Tiche doline DSC0015

Polana pod Jaworem DSC0020

Zadna Ticha dolina DSC0049

Zadna Ticha dolina DSC0076

Rozpadly hreben DSC0025

Swinica - Valentkova dolina DSC0047

Swinica - Walentkowy Wierch DSC0044

Tichy potok vodopad DSC0032

Tichy potok DSC0003

Ticha dolina chata Tabor DSC0014

Tichá Dolina

Vodopad na Tichem potoku pod Suchymi Czuby DSC0036

Zadna Ticha dolina - Tatry DSCN1590

Valentkov potok ve Valentkove doline DSCN1589

Potok v Zadne Tiche doline DSCN1612

Rokle v Zadne Tiche doline DSCN1614

Sedlo Závory a Hladké sedlo na hranisi Slovenaka a Polska

Závory 1876 m je sedlo v západní části Vysokých Tater, které odděluje Liptovské kopy od hlavního vysokotatranského hřebene. Vedou do něj značené chodníky z Podbanského a Tří studánek.

Hladke sedlo Hladky stit DSC0065

Hladké sedlo 1994 m (polsky Gładka Przełęcz, maďarsky Sima-hágó, německy Glatter Pass) je jedno z nejnižších sedel v hlavním hřebeni Vysokých Tater a nachází se mezi Hladkým štítem a Valentkovou. Svahy od sedla spadají na polské straně do Doliny Pięciu Stawów Polskich a na slovenské do doliny Zadná Tichá (konec Tiché doliny). V roce 1889 vybudovalo Towarzystvo Tatrzańskie cestu z Doliny Pięciu Stawów Polskich přes Hladké sedlo do Tiché doliny.

Zawory - Zavory DSC0064

Zadna Ticha dolina DSC0076

Zadna Garajova kopa DSC0056

Valentkova - Svinica DSC0078

Temna Ticha dolina DSC0060

Hladke sedlo DSC0074

Poznámka: V současné době je polská část stezky uzavřena, ale viditelná a minimálně využiváná. Oficiální a značená cesta je pouze na slovenské straně. Na sedle Závory a Hladkém sedle je klid od turistického ruchu a určitě tam potkáte kamzíky jak se toulají po svazích.

Dolina Pięciu Stawów Polskich (slovensky dolina Piatich Poľských plies, německy Tal der Polnischen Fünf Seen, maďarsky Lengyel-Öt-tó völgy) – dolina w polskich Tatrach Wysokich

Dolina Pieciu Stawow Polskich DSC0075

Zawrat - Kozi Wierch DSC0079

Valentkova - Svinica DSC0078

Orla perc DSC0087

Orla Perc - Zawrat - Zamarla Turnia - Kozi Wierch DSC0085

Kozia przelecz - Kozi Wierch - Orla Perc DSC0097

Kapky deste DSC0098

Hruby stit Szpiglasowy Wierch DSC0099

Hruby stit - Mengusovsky stit DSC0083

Dolina Pieciu Stawow Polskich - Havran - Bielanske Tatry DSC0101

Dolina Pieciu Stawow Polskich DSC0075

Pohoří Západních Tater

Západní Tatry – Západné Tatry – Tatry Zachodnie

Západní Tatry (slovensky Západné Tatry, polsky Tatry Zachodnie) náleží do horského systému Karpat a jsou částí geomorfologického celku slovenských a polských Tater a geomorfologické provincie Západní Karpaty. Rozkládají se na území o rozloze zhruba 400 km² a z toho 260 km² leží na území slovenského Tatranského národního parku a část na území polského Tatranský národní park. Celkový charakter pohoří Západních Tater je holnatý holnatý, pouze skupina hřbetu Roháče a Giewontu (Polsko) má alpinský až subnivální ráz. Nejvyšší vrchol je Bystrá 2248 m, ležící na Slovensku. Výstup na bystrou může být z Podbanského nebo z polské strany od turistické chaty Ornak nebo chaty na Polanie Chocholowskiej.

Polské Tatry Zachodnie

Na fotce vidíme Giewont, Ciemniak, Svinica. Pohled je z výstupu na vrchol Ornak.
Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0002
Polský název Tatry Zachodnie je populární v polské literatuře až po roce 1868, dříve se jako název používalo Hale Liptowskie, Hale Liptowsko-Orawskie nebo Hale Liptowsko-Nowotarskie.

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0002

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0009

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0010

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0017

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0020

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0021

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0022

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0023

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0031

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0036

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0038

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0042

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0047

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0049

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0052

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0061
Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0117

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0116

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0111

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0110

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0109

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0102

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0101

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0100

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0099

Pohled na Osobitou meti vrcholy Lučná a Borovec

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0003

Západní Tatry jsou součástí jádrového pohoří systému Fatransko-tatranská oblast. Centrum geomorfologického podcelku patří ke krystaliniku Vnitřních Západních Karpat a je tvořena hercynskými žulami a granodiority a z období svrchního devonu až spodního permu. Na jihu území Liptovské Tatry je budována pararulami, svory a migmatizovanými rulami s výskyty amfibolitů z období proterozoika až staršího paleozoika a také ortorulami a migmatity stejného geologického věku. Západní území Sivý vrch a na nejsevernější části Osobitá a Červené vrchy, na styku s flyšovým pásmem je geologicky velmi pestré, objevuje se zde mezozoikum Vnitřních Západních Karpat s výskytyvápenců, slínitých vápenců, slínovců, jílovců a pískovců spodní až střední křídy, dálevápenců, dolomitů, lokálně i břidlic a pískovců středního až svrchního triasu.

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0003

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0115

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0114

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0113

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0112

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0107

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0108

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0096

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0093

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0092

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0012

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0011

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0007

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0006

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0004

Západní Tatry s nejvyšším vrcholem Bystrá

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0045

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0187

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0182

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0192

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0124

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0118

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0082

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0071

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0065

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0059

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0058

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0048

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0045

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0041

Západní Tatry jsou cca o 400 m menší než Vysoké Tatry. Střední výška vrcholů v hlavním hřebeni se pohybuje od 2000 do 2100 metrů. Hřeben Západních Tater je dlouhý 42 kilometrů a táhne se ve směru východ – západ s mírným zatočením k jihu. Z hlavního hřebene vybíhá na sever i jih mnoho vedlejších rozsochů oddělenými hlubokými a velmi dlouhými dolinami. Na rozsochách leží mnoho vysokých vrcholů spolu s nejvyšším vrcholem Západních Tater – Bystrou 2248 m.

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0039

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0029

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0025

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0024

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0019

Vysoké a Západní Tatry z Bystré

Bystrá je nejvyšší vrchol Západních Tater

Pohled z Bystré na okolí Vysokých Tater a Západních Tater.

Vysoké Tatry od Svinice po Kriváň

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0072

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0072

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0073

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0074

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0075

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0076

Kominiarski Wierch

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0078

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0077

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0078

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0079

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0080

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0081

Jakubina, Ornak a Klín

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0084

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0084

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0085

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0086

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0087

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0088

Vysoké Tatry – Svinica, Kozi Wierch, Lomnický štít, Szpiglasowy Wierch, Rysy

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0089

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0087

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0088

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0089

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0090

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0091

Grúň – Malá Bystrá, Kominiarski Wierch, Roháče, Klín

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0094

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0094

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0095

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0096

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0097

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0098

Velká Kamienistá, Smrečiny, Polská Tomanová a Vysoké Tatry

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0099

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0100

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0101

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0102

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0103

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0099

Bystré plesa Zapadní Tatry a Roháče, Baranec, Baníkov

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0104

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0104

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0105

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0106

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0107

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0108

Pyšné sedlo, Velká Kamenistá, Temniak, Svinica

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0109

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0113

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0112

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0111

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0110

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0109

Panoráma z Bystré na okolní hory a doliny

Pohled z Bystré v Zapadních Tatrách

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0114

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0114

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0113

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0112

Bystra-Zapadni-Tatry-2015-0111

Kamzik Jehne Blyszcz Bystra_DSC0151_upr-1200

Panoráma z Bystré 2 na okolní hory a doliny

Na jižním úpatí vrcholu Bystrá leží v ledovcových karech dvě Bystré plesa a níže je situované pleso Anitino očko.